Nejlepší drink?

Častokrát si chci objednat něco, co daný podnik považuje za svůj výstavní drink. Častokrát mě vůbec nezajímá, co to doopravdy  je, prostě se chci cítit tak, že si dopřávám. Že skrze to, co nějaký podnik považuje za svůj nejlepší produkt, poznám, zač si považuje mne. A většinou mi není dopřáno. Jakoby se taková otázka vůbec neslušela, a tak slýchávám že „všechno“, nebo „to záleží na tom, co mám rád“. Určitě si prý vyberu, odpovídá obsluha a odchází. Ano, záleží to na tom, co mám rád – a já rád komunikuji s obsluhou, například. A nerad se probírám dvacetistránkovými menu.  K čemu je mi 350 koktejlů, když chci ten jeden nejlepší – a nepoznám, který to je. Nevěřím totiž, že průměrný barman je schopen umět perfektně všechny. Nevěřím, že průměrný bar je schopen mít čerstvé a kvalitní suroviny na všechny z nich.Do dobrých českých restaurací už móda krátkých menu přišla, barům se ale zatím povětšinou vyhýbá.  Neznamená to mít dva drinky, může jich být třeba patnáct. Ale pozor, v menu vůbec nemusí být Mojito. Nebo Piňacolada. Vždyť každý tyhle koktejly zná, a když už je doopravdy chce, tak se zeptá. Průměrný barman je s tím problém mít nebude. Jenom nevím, proč by se měl jakýkoliv bar prezentovat tím, co je dnes v českém koktejlovém světě to nejběžnější.
Takže vlastně se ctí představujeme další dílek do skládačky Baru, který neexistuje.

 

 

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*