Co to vlastně máme na mysli, když říkáme Bar?

Pořád mluvíme o tom, že vytváříme Bar. Mluvíme o tom, že nám bary v Brně chybí, občas utrousíme zmínku o něčem, co v Baru musí být. Říkáme „opravdový Bar“ a „parádní Bar“. A až teď jsme si uvědomili, že jsme vlastně pořádně pohromadě neřekli, co že tím myslíme.

Možná i proto se nás občas někdo zeptá, jak pokračujeme s kavárnou, nebo kdy už ta naše hospoda bude otevřená. Vždycky nás to trochu zamrzí. Jeden z „plakátů“, které jsme vyvěsili do oken Baru, říká, že Bar je bar. Ale proč vlastně?

Takže:

Bar má otevřeno večer a v noci. Ráno se nepije, alespoň ne normálně, a v Baru se pije. Důležité je, že Bar zavírá, až se přestane pít – ne dřív. Bar nikdy nevyhazuje své hosty se zavíračkou. Na druhou stranu, nechá je čekat přes den, když je zavřený.

Vnímáme večer v Baru trochu jako rituál. Ať už to je osamocený piják, skupina přátel nebo romantická dvojice, z určitého pohledu se na jejich situaci dá dívat jako na rituál. To si Bar uvědomuje a podle toho se také chová. Vytváří bezpečné a osvobozující prostředí. Občas trochu pomůže té či oné části rituálu. Ale žádná z částí Baru není natolik výrazná, aby rituál narušila. Muzika nehraje příliš nahlas. Lampičky svítí jakoby bokem. Nejsou tu televize. Stolky jsou různé – některé z nich jsou blízko /socializační rituál/, některé dál od sebe /romantický rituál/. Bar je citlivý ke všem detailům, ale žádný z nich nezdůrazňuje.

Host v Baru nikdy není pánem, barman nikdy není sluhou. Oba jsou více než kde jinde partneři, kteří společně budují barové prostředí. Host ví více o tom, co je součástí jeho rituálu, co by rád – barman ví více o tom, co je mu Bar schopen poskytnout k nerušenému zážitku. Oba si svou roli musí do jisté míry uvědomovat, a protože jsou partneři, mají právo si nesednout. Host může odejít, nedat barmanovi spropitné či si vyžádat jiného barmana, který mu udělá drink. Barman může udělat stejnou věc, nebo hosta vyhodit, pokud se neumí chovat. Ani jeden z nich nemusí zatnout zuby a říct si, že „to nějak přežije“.

Bar není klub, ale přesto se v něm občas strhne pořádná párty – když se sejdou podobně naladění lidé. Nikdy se v něm ale netancuje. Bar někdy dává dohromady lidi, kteří se nikdy předtím neviděli.

V Baru se dá dobře najíst, ale není to restaurace. V Baru si můžete dát i dobré kafe, pokud to v některé části večera potřebujete. Přesto to není kavárna. Dostanete tu i pivo, ale není to ani hospoda. Bar není tvořený sortimentem. Když to přeženeme, dá se říct, že má od všeho něco – není totiž důvod, proč by neměl. Ale nic z toho nezdůrazňuje, vlastně je mu to tak trochu jedno, protože je to pouze jeden detail, který tvoří tu celou skládačku.

 

 

Snad se nám to nějak podařilo popsat. Zatím tvrdě pracujeme na tom, abychom všechno tohle přenesli do reálné podoby, a doufám, že jsme se v něčem nezmýlili. A pokud si Vy myslíte, že Bar by měl být v něčem ještě trochu něco jiného, dejte nám vědět!

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*